Pokud existuje univerzální potravina, která by obsahovala široké spektrum živin a byla vhodná pro každého sportovce, pak jsou to vejce. Jde o jeden z nejčistších zdrojů živočišných bílkovin, které umí tělo skvěle vstřebat. Pokud vejce nemáte rádi nebo je nejíte příliš často, představíme si důvody, proč by neměly chybět ve vašem jídelníčku.
V minulém století zdravotnická osvěta varovala před přílišným pojídáním vajíček, neboť jsou údajně zdrojem škodlivého cholesterolu. Zkušenosti zdravotníků ovšem potvrdily, že v civilizovaných zemích s dostatečnou výživou snížená spotřeba vajec lidi od poškození cév a kardiovaskulárních chorob neuchránila. Na negativní odsouzení vajec měla vliv strava, neboť vajíčka se nejčastěji jedla s tlustým masem, párky a podobnými „dobrotami“, které byly hlavním původcem vysokého cholesterolu a zdravotních komplikací. Negativně byla tedy vajíčka odsouzena neprávem.
Vejce a dieta
Tato otázka je zodpovězena kladně a vajíčka se mohou stát významnou složkou dietní stravy při snaze o snížení nadbytečné váhy. Navíc jsou vejce výborným zdrojem energie a biologicky užitečných látek. Jelikož jsou potravinou živočišného původu, zabezpečují výživu a vývoj celého organismu.
Co vejce obsahují
Zejména veškeré esenciální aminokyseliny, které si lidské tělo nedokáže samo vytvořit, a je proto závislé na jejich příjmu potravou. Obsahují vitamíny A, B1, B2, B6, B12, D, E a K, dále lipidy, a to zejména fosfolipidy s vysokým obsahem nenasycených kyselin včetně omega-3 mastných kyselin. Vejce jsou také užitečné jako zdroj lecitinu pro lidský mozek, nervy, cévy i srdce. Jedno vejce pokryje 13% denního příjmu bílkovin, které jsou při dietě a hubnutí velice důležité. Rovněž obsahují lutein a zeaxanthin, což jsou látky důležité pro oči. Vejce dodávají organismu téměř všechny nutriční minerály a studie prokazují, že spotřeba sedmi vajec týdně nezvyšuje riziko infarktu.
Proč jsou vejce dobré pro kulturisty
Posuzování vajec usnadňuje jasné rozdělení na bílek a žloutek. Samotný bílek obsahuje více než 40 různých proteinů, které mají pro sportovce a kulturisty zvláště zásadní význam. Najdeme mezi nimi vaječný albumin, conalbumin, ovomukoidu, avidin, flavoprotein – apoprotein, ovomucin, globulin a mnoho dalších. Bílkovinná složka dohromady tvoří přibližně 11 až 12 procent z tekutého vaječného bílku, zatímco zbytek obsahu je voda, mizivé množství sacharidů, mizivé množství tuku a další látky.
Něco jiného je to u vaječného žloutku, ve kterém je většina proteinů ve formě lipoproteinů, což je laicky řečeno protein navázaný na tuk. To přispívá ke gelové konzistenci žloutku.
Jak by měli kulturisti vejce jíst
Kalorie obsažené ve vaječném bílku pocházejí především z proteinu. Naopak většina energie z vaječného žloutku pochází z tuku. Ovšem vaječný žloutek obsahuje klíčové vitamíny, včetně biotinu, kyseliny listové, cholinu a riboflavinu. Stejně tak žloutek obsahuje nezastupitelné množství minerálů, které podporují růst svalové hmoty. Jedná se hlavně o železo, fosfor a zinek. Důvodem růstu svalů je právě vyšší obsah cholesterolu, který se nachází primárně ve žloutku. Ovšem tak jako vše ostatní, tak ani s vejci se to nesmí přehánět. Průměrný kondiční kulturista by měl za den sníst maximálně kolem deseti vajec.
Proč bychom měli vejce jíst?
Vejce jsou výbornou potravinou i proto, že si můžeme dát kdykoliv. Ke snídani, svačině, obědu i k večeři. Navíc mají výhodu, že je lze připravit na nejrůznější způsoby, jako natvrdo, naměkko, míchaná nebo jako přílohu na chlebíčky, do salátů a jako spoustu dalších způsobů. Nemusíte se zabývat, zda je lepší bílek či žloutek. Vejce můžeme jíst celá po celý den. Alespoň sedm vajec za týden velice prospěje našemu zdraví.
Můžu si ten úvodní obrázek půjčit? Nebo je nějaký odkaz na stažení? Díky!