Strečink je důležitou součástí cvičení i pohybu celkově. Protažení svalů by mělo být nedílnou součástí předtréninkové rozcvičky, ale i závěru vašeho tréninku. Mnoho osob však protažení svalů naprosto vynechává, protože ho nepovažují za důležitý nebo mu nechtějí věnovat čas. Strečink je však klíčem k úspěchu i v pohybu a prevencí svalových zranění.
Kdy strečink zařadit?
Při sestavování tréninku byste neměli zapomínat na rozcvičku, tedy warm-up, dostatečné protažení, ale také na část po cvičení, tedy uvolnění organismu s pomocí strečinku na konci.
Jaké výhody přináší?
Strečink připraví vaše svaly na zátěž a aktivuje nervové dráhy, které ovládají svaly. Celkově má strečink vliv i na zlepšení koordinace a flexibility, tedy pohyblivosti a ohybnosti těla. Je prevencí zkracování svalů, ale také chrání před vznikem zranění. Celkově vás také lépe fyzicky, ale i mentálně připraví na trénink.
Lepší výkonnost a menší riziko zranění
Stále se vám do tréninku nechce zařazovat strečink? Pokud budete pravidelné protahování vynechávat či odbývat, čeká vás i snížení rozsahu pohybu při nejrůznějších cvicích, tedy i horší výkonnost. Nezahřátý a dostatečně neaktivovaný sval nikdy nebude tak výkonný, jako sval, kterému jste věnovali dostatečné protažení. Ztuhlé svaly jsou pod větší hrozbou zranění. Zkrácené a ztuhlé svaly se podílí i na horším držení těla. To vše sebou nese riziko nepříjemných bolestí svalů i kloubů.
2 typy protažení
V souvislosti se strečinkem můžeme rozlišovat dva základní typy, a to dynamický strečink a statický strečink.
Dynamický strečink je ideální zařadit před samotnou hlavní částí tréninku v rámci warm-upu. Jeho cílem je protažení rychlejší, kontrolované a jedná se o specifické pohyby, které jsou však bez delší výdrže v poloze maximálního protažení. Zpravidla se začíná menším rozsahem pohybu, ale s počtem opakování se rozsah zvyšuje postupně do krajních poloh. Jedná se například o různé druhy rotace, pohyby horních končetin, změny směru, úkroky apod.
Statický strečink je vhodný až po vykonání tréninku. Jeho alfou a omegou je protahování daného svalu až do jeho krajní polohy, ne do bolestivé, ale do pocitu mírného až středně intenzivního tahu. V něm byste měli vydržet 15 až 45 vteřin. Statický strečink by se měl vykonat po tréninku, kdy jsou svaly ještě dostatečně zahřáté. Neměli byste však u něj cítit nepříjemnou bolest, která poukazuje na přílišné protažení svalů, což může vést až ke zbytečnému natažení svalů. Ani v tomto případě se nemá nic přehánět.
Posuňte své výkony
Díky statickému i dynamickému strečinku dosáhnete lepší produkce svalové síly, maximální rychlosti při sprintu, ale i silově-vytrvalostních výkonů. Strečink posouvá i tyto hranice a díky němu můžete dosahovat lepších výkonů.
Strečink pro všechny
Myslete na to, že pravidelné protahování se netýká pouze výkonnostních a profesionálních sportovců, ale mělo by být na pořadu dne u všech osob, které pravidelně sportují, navštěvují fitko či trénují. Na své flexibilitě by měl pracovat opravdu každý, a to i v případě, že například nesportuje. I u nesportovců totiž hrozí zkracování šlach a svalů a celková tělesná ztuhlost. Ta je problémem především později a prohlubuje se s věkem. Před tréninkem či cvičením proto nezapomínejte na dynamický rychlejší strečink a po vykonání aktivity si dopřejte strečink statický. Protahování vynechávejte v případech, máte-li natažený sval či jinak poškozený.
